Úvodem

      Tento slovutný spolek se začal rodit od podzimu r.1962. Inspirací mu byla činnost studentů Wroclavské Polytechniky, inspirací vzniku Stezky byl „Ogolnopolski raid studentski“, tradiční turistická akce, jejíž atmosféra měla asi zásadní vliv na myšlení a iniciativu tehdejších studentů Fakulty strojního inženýrství Českého vysokého učení technického v Praze. Jak jinak ani v té době možné nebylo, tak pod hlavičkou ČSM, ve fakultním výboru, na kolegiu děkana, s kolejní radou na Podolí, se formuje skupinka, diskutují se zásady činnosti, formální uspořádání. Tento kvas přinesl v roce 64 oficielní schválení stanov TAKu na fakultním výboru ČSM, první organizovanou akci v Krkonoších, první 4 trasy 116 lidí, poprvé zaznělo slovo STEZKA. Sláva akce se rychle šíří i mimo koleje a mimo FSI, z první trasy se odděluje 5, ze čtyřky odnožuje 6. A už to jede, nejen Stezkou žije TAK. 

    Asi ne zcela úplný, ale krátký seznam akcí, které ještě žijí, či odešly (nikoliv v zapomnění ) :

 

První …

 

         1968 – Dezorientační běh večerní Prahou

        1970 – záchrana klubu při začínající normalizaci – ustavení TJ-tělovýchovné jednoty

        1972 – bál na Žofíně

        1973 – PanTAKovky v Soběslavi, kočárková rallye (první TAKové dětičky byly na světě)

        1976 – Spanilá jízda dvou tras v Krkonoších a Jizerkách

        1977 – soutěž trasovních kapel, NORA

        1978 – Bystřička (experimentální tábor předškolních dětí s rodiči),

                   založení TOM (turistický oddíl mládeže)

        1980 – Ďáblík (opravdový letní tábor ve stanech), Lesní hry

        1987 – Vítání léta ve Vojanových sadech

 

    Za všechna ta léta se počet lidí na 5 trase měnil jak šel život - studia, odchody z Prahy, příchody životních partnerů a jejich odchody, sdílení společných životních hodnot a jejich rozchod, pracovní kariéry, majetky a dětičky. A tak šel život – společné schůzky po hospodách, účast nejen na Stezkách, ale i jiných TAKových podnicích, výpady na Sázavu, miniStezky, vody, hory na sjezdovkách i na běžkách, Mikuláše, Silvestry, Velikonoce, zrození Benecka, společné dovolené v cizích zemích v létě i v zimě v létech po pádu komančů, i složité situace jak najít cestu k sobě když už se může to i tamto, vždyť je svoboda.

    Přes nezvratitelný fakt, že čas se nedá zastavit a ten bere mnohým z nás nejen barvu vlasů, hebkost kůže, fyzickou zdatnost a zdraví a  energii ducha, trasa žije stále. Pravda již nejsme partou, která třeba na Pantakovkách stála na výsluní, na Stezkách byla nejen slyšet, ale i vidět, partou, která by dokázala uspořádat Stezku (na to již nelze pomýšlet), přesto se stále ještě dokážeme sejít ve větším počtu při některých příležitostech, byť by se to rodilo často již jen velmi obtížně. Možná by zrod těchto stránek mohl patřit k malým důkazům, že jsme stále ještě tady.

    Protože ale, tím úhelným kamenem bytí celého společenství TAKu a jeho příznivců i nepřátel je Stezka, která byla kdysi prohlášena za nesmrtelnou, pak tento krátký úvod nemohu zakončit jinak než citátem slov připisovaných mému spolužáku Ing. Kozákovi, pronesených v dávných dobách a pro mnoho z nás snad stále ještě aktuálních (snad dovolí):

... ta krásná akce, o níž je řeč, se nazývá Stezka – slovo, při jehož vyslovení mě již mnoho let přepadá ono příjemné vzrušení, které prožívají jen mladí pánové před první schůzkou ...

    Nyní ale vězte, že listování těmito stránkami nebude možné bez Vás, bez Vašich oslňujících nápadů, bez Vašich zpráv o akcích chystaných, nebo již minulých, bez Vaší ochoty  podělit se o krásné zážitky z Vašich cest za hranice všedních dnů. Benečtí to poznali již dávno : „Sami sobě“.

 

Petr Němec

prezident 5.trasy TAK

 

Zpět